My dva
Kdybychom měli spočítat, kolik let uplynulo od chvíle, kdy jsme spolu začali poprvé chodit, jen tak tak by na to stačily prsty obou rukou. Pravda, když jsme si ve dvanácti posílali milostné dopisy na ružovém papíře, tak asi ani jeden z nás netušil, že za deset let budeme společně připravovat svatební oznámení a roznášet koláčky. Posílaní růžových dopisů nám ale moc dlouho nevydrželo. Uplynulo několik let, kdy jsme si každý hledal štěstí sám, než jsme začali jezdit na tábory oba jako vedoucí. Na táborech jsme spolu také vařili. Tam jsem si mohl vypozorovat, jak to Míša umí s vařečkou. Míša si zatím mohla všímat, že ačkoli jsem jinak tvor počítačový, baví mě práce s dětmi.
Podruhé jsme se dali dohromady na Míšiny 18. narozeniny. Od té doby uběhlo už téměř pět let.
A proč máme všude puzzlíky? Proto, že se nám líbí a také jsme si
říkali, že pěkně znázorňují, jak jsme náš vztah poslední dobou
vnímali. Během posledního roku nebo dvou jsme měli období, kdy jsme
nechápali, proč jsou některé věci tak, jak jsou. Proč jsme každý
v jiném městě a vidíme se jenom na pár hodin o víkendu, proč spolu
nemůžeme trávit více času a podobně. Někdy po letošních Vánocích jako
kdyby do sebe věci začaly zapadat a dávat smysl. Cestou na zásnuby jsem
napsal v dopisu své známé, že to vypadá, jako kdyby do sebe začaly
zapadat kousky puzzle a vyjasňovat se tak věci, které jsme dříve
nechápali. Když se podíváme zpět, vidíme, že mnohé věci měly smysl,
který jsme dříve neviděli. Kdybychom se například už dříve odstěhovali
do stejného města, nemohli bychom asi vést sobotní večerní setkání pro
mládež nebo hodinové hovory, během kterých jsme se blíže poznávali
(díky Vodafonu za jejich službu Kamarádi 
). I teď bychom určitě našli něco, co pořád
nechápeme, ale třeba jsou to puzzlíkové kousky nějakého většího obrazu,
který uvidíme celý až později. Teď vidíme, že naše dva puzzlíky
k sobě patří a že spolu budou vytvářet dobrý obraz.
. Nevíme, jak dlouho tam zůstaneme, ale
přinejmenším do té doby, než dostudujeme.
